Včera nám přišla sms, taková ta klasická - narodilo se miminko, časoprostorové údaje a poznámka o dobrém zdraví. Dostáváme jich v poslední době spoustu a já je mám tak ráda. Vždycky mi jde mráz po zádech. Tahle ale měla krátký dovětek: XY byla neuvěřitelná. Byla neuvěřitelná! Možná takových sms máte spousty, ale mě to nějak dostalo. V tu chvíli mi to připadalo jako největší vyznání lásky, které jsem zažila. Napadlo mě, že to je přesně to, jaká chci být pro svého muže - neuvěřitelná. A tak celý den přemýšlím, co to znamená být neuvěřitelná... Asi překvapovat svým chováním - v pozitivním smyslu. Dělat dobré věci, možná lepší, než by okolí čekalo.. Být víc statečná, víc altruistická, víc pečující, víc všechno... Jsou to samozřejmě ideály, ale mně osobně ideály pomáhají k vyšším cílům, potřebuju je. Takže teď zkusím překvapovat dobrým tam, kde by se to ode mně, unavené matky budící se po dvou hodinách celé noci, nečekalo. Třeba si nebudu stěžovat na ty noci (což neznamená, že o nich nebudu mlčet, ale prostě pozitivně). Nebo pomůžu manželovi s pracovníma věcma, které nestíhá, i když je večer jediný čas, kdy můžu dělat sladké NIC. A tajně si přát, že si o mě manžel v duchu řekne, že jsem neuvěřitelná:)
p.s. Moje zkušenost s partnerstvím je, že když je někde problém, jakkoli si myslím, že je na druhé straně, musím vymyslet něco, co v té věci můžu změnit já - a - pak se ledy rozhýbou úplně "samy"...:)