sobota 8. března 2014

Projekt vděčnosti - den 8.

Dnes jsem vděčná za povedený oběd s přáteli (díky Dito p.), za to, že je máme, i za to, že díky tomu jdeme spát v krásně uklizeném bytě a máme tím pádem před sebou celou neděli bez práce (kromě jiného samozřejmě).

pátek 7. března 2014

Únor ex post aneb čím jsem žila minulý měsíc

Blogosféra se hemží tipy za uplynulý měsíc a tak jsem se rozhodla přidat se také, rubriku nazývám EX POST a uvidíme, jak se osvědčí. Tipů a poznámek k dění podle mě není nikdy dost. A přidávám se později než většina právě proto, že všichni jsou strašně přesní, publikují články tohoto typu na přelomu měsíce a pak celý měsíc není v tomto směru co číst:) (Nebo mě to napadlo prostě příliš pozdě, vyberte si:)

Projekt vděčnosti - den 7.

Dnes jsem vděčná, že jsme s holčičkou zvládly hezky návštěvu u tchyně, jak jsem si předsevzala (ano, zvládnout takovou návštěvu není bohužel v našem případě jen tak:), dovezly jsme jí mrkvový dort upečený podle Herbáře, který jsem dostala včera a který si teď v malé pauze mezi kojením a studiem očkování (ano, nejsem přírodovědec, ale jen nebohý rodič laik, který místo zaslouženého odpočinku musí řešit po večerech stimulaci B buněk a aktivitu Th2 složek imunitního systému a podobné libosti) se zbytkem toho dortu prohlížím.

čtvrtek 6. března 2014

Projekt vděčnosti - den 6.

Dnes jsem vděčná za to, že jsem celý den prostě zvládla - byl extrémně náročný, takže si dám mrkvový dort a jdu rovnou spát... Světlý bod dne byl dárek od muže - Herbář, na který jsem se už dlouho těšila. A v Albertu, kam se chystám zítra, mají neskutečnou slevu na jejich Dito-pecháčkovskou kuchařku (ne, že mi ji během zítřka vykoupíte:).

středa 5. března 2014

Projekt vděčnosti - den 5.

Dlouhý hovor s dobrou kamarádkou a mistrovství České republiky ve standartních tancích v televizi - před pár lety jsem tančila s nima - to je nostalgie...

úterý 4. března 2014

Projekt vděčnosti - den 4.

Dnes jsem si užila celé dopoledne s velmi dobře naladěnou holčičkou, které se zřejmě po zhruba týdenním nonstop ječení, v něčem ulevilo (tyhle záhady zuby/růst/kdovíco zůstanou nám nebohým rodičům navždy skryty) a bylo to TAK hezký! Každý její úsměv, obejmutí a škádlení jsou tak krásné! Jen škoda, že se to odpoledne zase vrátilo k oblíbenému jekotu posledních dnů:)

pondělí 3. března 2014

Projekt vděčnosti - den 3.

Douklidila jsem konečně CELOU kuchyň - a to tak, že do posledního šuplíku. Chodím se teď nadšeně těšit pohledem do skříněk, ano, jak malicherné, ale jak uklidňující!! Kdo nezkusil, nepochopí:)