Blog o tom, že život není černobílý, o hledání rovnováhy, štěstí a spokojenosti, motivace a sebekoučinku, a v neposlední řadě o mateřství a dětech, společnosti, ale také knihách, filmech a víře a dalších věcech, které mi leží na srdci...
čtvrtek 6. března 2014
Projekt vděčnosti - den 6.
Dnes jsem vděčná za to, že jsem celý den prostě zvládla - byl extrémně náročný, takže si dám mrkvový dort a jdu rovnou spát... Světlý bod dne byl dárek od muže - Herbář, na který jsem se už dlouho těšila. A v Albertu, kam se chystám zítra, mají neskutečnou slevu na jejich Dito-pecháčkovskou kuchařku (ne, že mi ji během zítřka vykoupíte:).
středa 5. března 2014
Projekt vděčnosti - den 5.
Dlouhý hovor s dobrou kamarádkou a mistrovství České republiky ve standartních tancích v televizi - před pár lety jsem tančila s nima - to je nostalgie...
úterý 4. března 2014
Projekt vděčnosti - den 4.
Dnes jsem si užila celé dopoledne s velmi dobře naladěnou holčičkou, které se zřejmě po zhruba týdenním nonstop ječení, v něčem ulevilo (tyhle záhady zuby/růst/kdovíco zůstanou nám nebohým rodičům navždy skryty) a bylo to TAK hezký! Každý její úsměv, obejmutí a škádlení jsou tak krásné! Jen škoda, že se to odpoledne zase vrátilo k oblíbenému jekotu posledních dnů:)
pondělí 3. března 2014
Projekt vděčnosti - den 3.
Douklidila jsem konečně CELOU kuchyň - a to tak, že do posledního šuplíku. Chodím se teď nadšeně těšit pohledem do skříněk, ano, jak malicherné, ale jak uklidňující!! Kdo nezkusil, nepochopí:)
Projekt vděčnosti - den 2.
Manžel se v pořádku vrátil z týdenní konference v Římě a přivezl spoustu italských delikates z tamního trhu. Díky i sama sobě, že jsem ten týden s malou přežila:)!
Projekt vděčnosti - den 1.
V mém buzerlístku na březen jsem se odhodlala k zapisování každodenních věcí, za které jsem vděčná.
Zkusím tedy tady na blogu místo fotky zapsat jednou větou denně to, za co děkuju.
Den 1:
Máma mi pomohla s dcerkou a já se raduju a děkuju, že se náš vztah strašně prohloubil s příchodem toho malého tvorečka, máma mě zahrnuje péčí, která mi od ní někdy dřív možná chyběla a tak si to teď vynahrazuju a doufám, že jednou takhle budu moct pomoct a být na blízku své holčičce taky.
Den 1:
Máma mi pomohla s dcerkou a já se raduju a děkuju, že se náš vztah strašně prohloubil s příchodem toho malého tvorečka, máma mě zahrnuje péčí, která mi od ní někdy dřív možná chyběla a tak si to teď vynahrazuju a doufám, že jednou takhle budu moct pomoct a být na blízku své holčičce taky.
Buzerlístek březen
Březen pro mě minulý rok znamenal největší změnu v životě v podobě narození naší malé holčičky. Život se změnil navždy. Letos v březnu zkusím alespoň tyhle malé změny, v únoru se mi moc nedařilo...
1. Moje tělo: upravené vlasy. Ano, opět. Čím unavenější jsem, tím náročnější je přestat s letitým zlozvykem. A tak na sebe musím být o to mírnější a dát si další šanci. O tom to přece je. Snad se mi to do konce roku povede:) Budiž mi také omluvou, že v kadeřnictví byla objednací lhůta pět týdnů, než jsme našli vhodnou kombinaci jejich a manželova plánu... A jelikož je březen letos i měsícem půstu a přípravy na Velikonoce zaměřím se i na zdravější jídleníček nás všech.
2. Moje psychika a duchovno: ano, i zde se bude opakovat únorový záměr. Stihla jsem totiž vždycky dřív usnout, než si promyslet a uvědomit dobré věcí, které se staly a pocit vděčnosti za ně. Pomáhá to pocitu spokojenosti, inspirace kromě jiného zde.
V jedné studii o vděčnosti, vedené Robertem A. Emmonsem Ph.D. na University of California v Davisu a jeho kolegou Mikem McCulloughem na University v Miami, náhodně rozdělení účastníci dostali následující úkol. Každý týden si měli vést krátký deník. Jedna skupina měla stručně popsat pět věcí, za které byli vděční v minulém týdnu, druhá skupina měla zapisovat pět jakýchkoli potíží z předchozího týdne a třetí, neutrální, skupina měla zapisovat seznam pěti významných událostí, ale nebylo jim řečeno, zda se zaměřit na pozitivní nebo negativní. O deset týdnů později účastníci v první skupině "vděčnosti" se cítili lépe a své životy hodnotili o 25 procent šťastnější, než příslušníci "negativní" skupiny. Vyskytovalo se u nich i méně zdravotních problémů.
Co víc, pocit a vědomí vděčnosti velmi úzce souvisí s duchovním životem a s tím, komu děkovat...
3. Moje vztahy: pokusím se rozhýbat vztahy s tchýní. Alespoň jedna návštěva týdně s vnučkou a koláčem by tomu mohla pro začátek pomoct.
4. Moje domácnost: patnáct minut debordelizace denně. Sice jsem s projektem debordelizace začala už v adventu, je ale pořád co dotáhnout, takže se o to zase pokusím. Čím víc je člověk doma, tím víc to tam potřebuje mít uspořádané, aby se tam nezbláznil...
1. Moje tělo: upravené vlasy. Ano, opět. Čím unavenější jsem, tím náročnější je přestat s letitým zlozvykem. A tak na sebe musím být o to mírnější a dát si další šanci. O tom to přece je. Snad se mi to do konce roku povede:) Budiž mi také omluvou, že v kadeřnictví byla objednací lhůta pět týdnů, než jsme našli vhodnou kombinaci jejich a manželova plánu... A jelikož je březen letos i měsícem půstu a přípravy na Velikonoce zaměřím se i na zdravější jídleníček nás všech.
2. Moje psychika a duchovno: ano, i zde se bude opakovat únorový záměr. Stihla jsem totiž vždycky dřív usnout, než si promyslet a uvědomit dobré věcí, které se staly a pocit vděčnosti za ně. Pomáhá to pocitu spokojenosti, inspirace kromě jiného zde.
V jedné studii o vděčnosti, vedené Robertem A. Emmonsem Ph.D. na University of California v Davisu a jeho kolegou Mikem McCulloughem na University v Miami, náhodně rozdělení účastníci dostali následující úkol. Každý týden si měli vést krátký deník. Jedna skupina měla stručně popsat pět věcí, za které byli vděční v minulém týdnu, druhá skupina měla zapisovat pět jakýchkoli potíží z předchozího týdne a třetí, neutrální, skupina měla zapisovat seznam pěti významných událostí, ale nebylo jim řečeno, zda se zaměřit na pozitivní nebo negativní. O deset týdnů později účastníci v první skupině "vděčnosti" se cítili lépe a své životy hodnotili o 25 procent šťastnější, než příslušníci "negativní" skupiny. Vyskytovalo se u nich i méně zdravotních problémů.
Co víc, pocit a vědomí vděčnosti velmi úzce souvisí s duchovním životem a s tím, komu děkovat...
3. Moje vztahy: pokusím se rozhýbat vztahy s tchýní. Alespoň jedna návštěva týdně s vnučkou a koláčem by tomu mohla pro začátek pomoct.
4. Moje domácnost: patnáct minut debordelizace denně. Sice jsem s projektem debordelizace začala už v adventu, je ale pořád co dotáhnout, takže se o to zase pokusím. Čím víc je člověk doma, tím víc to tam potřebuje mít uspořádané, aby se tam nezbláznil...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)