pondělí 3. března 2014

Buzerlístek březen

Březen pro mě minulý rok znamenal největší změnu v životě v podobě narození naší malé holčičky. Život se změnil navždy. Letos v březnu zkusím alespoň tyhle malé změny, v únoru se mi moc nedařilo...

1. Moje tělo: upravené vlasy. Ano, opět. Čím unavenější jsem, tím náročnější je přestat s letitým zlozvykem. A tak na sebe musím být o to mírnější a dát si další šanci. O tom to přece je. Snad se mi to do konce roku povede:) Budiž mi také omluvou, že v kadeřnictví byla objednací lhůta pět týdnů, než jsme našli vhodnou kombinaci jejich a manželova plánu... A jelikož je březen letos i měsícem půstu a přípravy na Velikonoce zaměřím se i na zdravější jídleníček nás všech.

2. Moje psychika a duchovno: ano, i zde se bude opakovat únorový záměr. Stihla jsem totiž vždycky dřív usnout, než si promyslet a uvědomit dobré věcí, které se staly a pocit vděčnosti za ně. Pomáhá to pocitu spokojenosti, inspirace kromě jiného zde.
V jedné studii o vděčnosti, vedené Robertem A. Emmonsem Ph.D. na University of California v Davisu a jeho kolegou Mikem McCulloughem na University v Miami, náhodně rozdělení účastníci dostali následující úkol. Každý týden si měli vést krátký deník. Jedna skupina měla stručně popsat pět věcí, za které byli vděční v minulém týdnu, druhá skupina měla zapisovat pět jakýchkoli potíží z předchozího týdne a třetí, neutrální, skupina měla zapisovat seznam pěti významných událostí, ale nebylo jim řečeno, zda se zaměřit na pozitivní nebo negativní. O deset týdnů později účastníci v první skupině "vděčnosti" se cítili lépe a své životy hodnotili o 25 procent šťastnější, než příslušníci "negativní" skupiny. Vyskytovalo se u nich i méně zdravotních problémů.
Co víc, pocit a vědomí vděčnosti velmi úzce souvisí s duchovním životem  a s tím, komu děkovat...

3. Moje vztahy: pokusím se rozhýbat vztahy s tchýní. Alespoň jedna návštěva týdně s vnučkou a koláčem by tomu mohla pro začátek pomoct.

4. Moje domácnost: patnáct minut debordelizace denně. Sice jsem s projektem debordelizace začala už v adventu, je ale pořád co dotáhnout, takže se o to zase pokusím. Čím víc je člověk doma, tím víc to tam potřebuje mít uspořádané, aby se tam nezbláznil...

1 komentář:

  1. To zní dost dobře... a já si píšu, i když nepravideln, deník vděčnosti a moc mi to pomáhá Mám toho tolik!

    OdpovědětVymazat