středa 8. října 2014

INSPIRACE: jak být a žít "chic"

Znáte moje nadšení pro systémy v čemkoliv, výchovou počínaje a úklidem konče. Ráda se v tomhle směru inspiruju všude možně a nedávno jsem narazila na knihu Madame Chic aneb co všechno jsem se naučila v Paříži. Možná ji znáte, možná vám bude připadat jako druhá Gretchen Rubin, což je určitě tak trochu pravda, nicméně madame Chic má v sobě nádech noblesy Paříže a to je prostě nostalgicky romantický tahák, který ať chceme nebo ne, nad americkým čímkoli bude mít vždycky něco navíc. Takže pokud ji neznáte a máte v sobě taky takovou tu touhu po tom, být dobrou hospodyňkou, mámou, manželkou a všechno to skloubit s dalšími aspekty vašeho života, pak po ní určitě sáhněte (nebo zabrouzdejte na autorčin web, ta kniha je vlastně výběr článků z blogu). Ve stručnosti jde o příběh americké studentky, která přijela do Paříže na půlroční studijní pobyt a prožila střet kultur s nejlepším možným výsledkem, jehož produktem je ona kniha. Madame Chic je imaginární jméno její reálné "náhradní" matky a rodiny, u které bydlela a jejíž zvyklosti postupně převzala. Madame Chic je prostě něco jako model dokonaléhoi francouzského vytříbeného stylu ve vsšech životních oblastech, což jak víme, asi nebude úplná realita, nicméně proč se nezasnít a neinspirovat...

Blogerka roku?

Tak jsem se hezky pousmála nad některými blogerkami, když se divily, že byly nominované do téhle soutěže a že by to nikdy nečekaly a zjistily to náhodou v přístupových kódech - a už v tom jedu taky! V kategorii life. Opravdu nemám nejmenší tušení, koho mohlo napadnout nominovat můj "bezobrázkový", navíc poslední dobou velmi nepravidelný blog, jak já mu říkám (protože si myslím, že právě tyhle dvě věci - pravidelnost a obrázky dodávají dobrému blogu zásadní kvalitu). Já jsem se rozhodla chránit soukromí mojí rodiny, ale přesto se evidentně našel někdo, komu stojí za to ten obsah a nominoval "článkový" blog, navíc bez řádného grafického zásahu, který by potřeboval jako sůl, ale i tak tedy díky ti milý neznámý - mám z toho opravdu radost. Mimochodem, já si taky myslím, že obsah je důležitější, než forma, nicméně to, že formu podceňuju je jen proto, že na ni prostě nemám čas a energii. Nedělám si tím pádem žádné iluze, ale je milé, že to někomu stálo za to. Tak jsem se s vámi o to "překvapení", které, zdá se, zažívá každá druhá blogerka, chtěla podělit.

sobota 27. září 2014

"Manuál" jak naučit dítě na nočník...

Úvodem popisu mé zkušenosti s učením na nočník chci hlavně znova vytáhnout na světlo sto krát otřepané klišé, že každé dítě je jiné a každá rodina a situace je jiná - proto jsem dala slovo manuál v názvu do uvozovek. Jinak a jindy se naučí na nočník "čistotu oceňující" holčička, jejíž maminka nemusí pracovat a je s ní většinu času a jinak a jindy energický kluk, který například chodí do jeslí, a ještě jindy a jinak dítě se starším sourozencem. Není to samozřejmě žádná soutěž (nakonec se to naučí všichni, že:), ale na druhou stranu určitě platí určitá obecnější pravidla a zákonitosti, přeci jen jsme jeden živočišný druh.

neděle 7. září 2014

Velké změny...

... se u nás odehrály, zatímco jsem blogu musela dát delší prázdniny... Teď je ale čas se s váma podělit o radost z nich (a ne, nejsem těhotná:).

pondělí 4. srpna 2014

Montessori je když...

...vaše dítě umí tohle:) http://my.tv.sohu.com/us/63315941/57022123.shtml?qq-pf-to=pcqq.c2c
Nejslavnější a nejvíc motivující montessori video "Edisonův den" o tom, jak může být dítě spokojené a šikovné už v roce a půl, když víme jak na to a umožníme mu to... Aspoň kousek by měl vidět každý rodič.
Nenechtete se odradit čínštinou, není to viral, tenhle dokument je jinak dost drahý, tady máte možnost ho vidět zdarma a fakt to stojí za to. Kdo neviděl, těžko uvěří, že rok a půl staré dítě je schopno od otevření očí fungovat téměř jako dospělý - svléknout si pyžamo, vyčůrat se, obléct se (kompletně), připravit si snídani... radši si to pustťe:)

pátek 18. července 2014

Pár tipů pro Šary Vary

Po další odmlce se hlásím s krátkými tipy na filmy v rámci ozvěn Karlovarského filmového festivalu v pražském Světozoru. Ve Varech jsme strávili jako tradičně skvělý týden plný filmů, oplatek, thermálového bazénu (což je mimochodem nejlepší bazén v republice) a spousty kamarádů. Strašně nerada z něj jezdím domů.

Pokud budete mít možnost, velmi doporučuji filmy:
Ida, Křížová cesta, Kukuřičný ostrov, Magický hlas rebelky, Dehet a peří a Leviathan.

Film Kukuřičný ostrov získal cenu ekumenické poroty, Ida získala tutéž cenu na festivalu ve Varšavě. Není to reprezentativní vzorek top filmů letošních varů, protože moje možnosti chodit na filmy byly díky dceři omezené, ale přesto jsem jich pár stihla a tyhle rozhodně doporučuju. Bohužel nemám kapacitu napsat proč, ale vy, kdo mě už znáte, víte, co a proč mě umí nadchnout...

pondělí 16. června 2014

Nová láska - montessori

Pro hodně z vás je to rutina, ale já se musím i přes přetrvávající blogovací přestávku podělit o svoje nové nadšení ze znovuobjevení montessori principů při "výchově" dětí. Sleduju vícero blogerek, které montessori záležitosti běžně praktikují, ale nějak mě musel nakopnout až zkušenostní kurz k pochopení toho, že montessori není jen "přesýpání-přelévání", jak jsem si to pro sebe ke své škodě zaškatulkovala.