Montessori je když...

...vaše dítě umí tohle:) http://my.tv.sohu.com/us/63315941/57022123.shtml?qq-pf-to=pcqq.c2c
Nejslavnější a nejvíc motivující montessori video "Edisonův den" o tom, jak může být dítě spokojené a šikovné už v roce a půl, když víme jak na to a umožníme mu to... Aspoň kousek by měl vidět každý rodič.
Nenechtete se odradit čínštinou, není to viral, tenhle dokument je jinak dost drahý, tady máte možnost ho vidět zdarma a fakt to stojí za to. Kdo neviděl, těžko uvěří, že rok a půl staré dítě je schopno od otevření očí fungovat téměř jako dospělý - svléknout si pyžamo, vyčůrat se, obléct se (kompletně), připravit si snídani... radši si to pustťe:)

Pár tipů pro Šary Vary

Po další odmlce se hlásím s krátkými tipy na filmy v rámci ozvěn Karlovarského filmového festivalu v pražském Světozoru. Ve Varech jsme strávili jako tradičně skvělý týden plný filmů, oplatek, thermálového bazénu (což je mimochodem nejlepší bazén v republice) a spousty kamarádů. Strašně nerada z něj jezdím domů.

Pokud budete mít možnost, velmi doporučuji filmy:
Ida, Křížová cesta, Kukuřičný ostrov, Magický hlas rebelky, Dehet a peří a Leviathan.

Film Kukuřičný ostrov získal cenu ekumenické poroty, Ida získala tutéž cenu na festivalu ve Varšavě. Není to reprezentativní vzorek top filmů letošních varů, protože moje možnosti chodit na filmy byly díky dceři omezené, ale přesto jsem jich pár stihla a tyhle rozhodně doporučuju. Bohužel nemám kapacitu napsat proč, ale vy, kdo mě už znáte, víte, co a proč mě umí nadchnout...

Nová láska - montessori

Pro hodně z vás je to rutina, ale já se musím i přes přetrvávající blogovací přestávku podělit o svoje nové nadšení ze znovuobjevení montessori principů při "výchově" dětí. Sleduju vícero blogerek, které montessori záležitosti běžně praktikují, ale nějak mě musel nakopnout až zkušenostní kurz k pochopení toho, že montessori není jen "přesýpání-přelévání", jak jsem si to pro sebe ke své škodě zaškatulkovala.

Konec pauzy?

Udělala jsem všechny blogerské chyby a porušila všechna pravidla, která existují:) Přestala jsem asi na měsíc pravidelně přispívat, navíc jsem na to nijak explicitně neupozornila a dokonce tak přišla o jednoho čtenáře:) Ráda bych proto poděkovala všem laskavým čtenářům, kteří mé vrtochy vydrží a musím znovu podotknout, že původní záměr mého blogu byl mnohem víc orientovaný na mě - moje utřídění zmatených myšlenek, které se mi nechtělo psát někam do sešitu, ale pro reálného čtenáře, který mě donutí lépe formulovat a případně dá i zpětnou vazbu. A v květnu nastala situace, kdy jsem mnohem víc potřebovala věnovat čas jiným věcem, tak jsem si prostě dovolila ten luxus a dala jsem blog bez výčitek stranou - ač se tím řadím mezi nespolehlivé blogery, je to pro mě na druhou stranu bonus - vědět, že to dělám opravdu pro sebe a čtenáře beru spíš jako "parťáka", který se mnou buď vydrží dobré i zlé nebo prostě půjde:)
Tak tedy, jen abych trochu upřesnila důvod své pauzy - naskytla se mi možnost, říkejme tomu nadneseně, práce snů - zatím je to stále ve fázi vývoje, musím kolem toho odvést hodně práce, hodně nastudovat a napsat, což jak známo s malým dítětem znamená věnovat každou volnou chvíli - kterých je za den asi tak... jedna?:) (a tedy i tu na blogování). Pokud se to opravdu rozjede, budete z toho mít ale velký bonus i vy, moji laskaví čtenáři, tak prosím ještě vydržte, ráda se s vámi pak podělím. Musela jsem pozastavit i projekt Umění blogerek mít se dobře, protože to nechci odfláknout a ač mám přes deset dotazníků, ráda bych napsala hezké úvodníky a to prostě chce aspoň chvíli soustředění, kterého je teď prostě ještě méně než dříve. A co vy, také bojujete s pravidelností přispívání na blog a přesahuje vám to někdy do aktivit, které byste vlastně dělali raději?

TAG v peřinách

Petra z My home style mě tagovala s touhle záležitostí. Je to teda hodně vtipné, protože jsem si myslela, že mě se tohle určitě netýká:) A právě proto, že už se na tohle téma zřejmě vyskytuje v blogosféře leccos, pojala jsem to po svém, případné rozšiřující dotazy ráda zodpovím:)) a Petře se omlouvám, že se asi nedočká podrobnějšího manuálu, mám dneska náladu, vypila jsem totiž půl deci vína (haha).

Čili:

Projekt vděčnosti - ukončení.

Milí čtenáři, možná jste si všimli, že jsem přestala zveřejňovat každodenní zápisky v rámci projektu vděčnosti. Rozbil se nám totiž internet. Jenže pak jsme měli s mým mužem náš (plusmínus) pravidelný měsíční sedánek, který jsme okopírovali od jednoho brněnského psychologa s jeho manželkou - tkví to v tom, že se sedneme a řekneme tomu druhému jednu nebo dvě věci, které nám vadí a ten druhý na to nesmí nic říct. A pak máme měsíc na to s tím něco dělat. A pak znova a znova  znova:) No a mě můj drahý muž vytkl, že poslední dobou sedím víc u počítače, než jsem s ním. A to mi teda připadá jako naprosto nesmyslné - opravdu nechci sedět víc u počítače, než žít reálný život a poslední dobou mi to asi trochu uteklo (a velmi mě k tomu sváděla "povinnost" zveřejnit denně jeden příspěvek k projektu vděčnosti - protože to znamená zapnout pc, rozkliknout blogger - a asi víte sami, že se těžko ignoruje vše, co tam vidíte...). Takže jsem si řekla dost - splnilo to svou roli v tom, že jsem si vytvořila návyk to dělat, ale dál budu počítač používat omezeně a projekt vděčnosti si budu vést na papír, stejně často mám na mysli věci, které mi připadá "nudné" pořád dokola zveřejňovat ač pro mě mají velkou hodnotu (všechny ty úsměvy mojí dcery a tak, znáte to:).

Manuál pro Velikonoce

Další z řady mých soukromých manuálů, tentokrát na téma, jak zvládnout Velikonoce a vytěžit z nich maximum:) Jde o to, že pro mě jako pro katolíka jsou Velikonoce nejdůležitějšími svátky v roce. Ještě víc, než Vánoce a proto také potřebují důkladnou přípravu. Na rozdíl od Vánoc jsou velmi nekonzumní, což je skvělé a umožňuje to věnovat se opravdu jen tomu, co je důležité, na druhou stranu se Velikonoce neobejdou bez mnoha lidových zvyků a příprav jídla a velké rodinné sešlosti - je to přece jen oslava nejcennějších "věcí", které v životě máme, tak to chce pořádnou oslavu. Ta je ale samozřejmě až na konci, předchází tomu spousta kroků - duchovní i tělesný půst a očista, který začíná 40 dní před samotnými Velikonocemi. A protože naše malá slečna bude čím dál více chápat tradice a bude potřebovat specificky dětský způsob a nápomocné lidové tradice, aby to všechno "pochopila" - a protože se mi pravidelně stává, že na spoustu věcí zapomínám a pak už se nedají stihnout, rozhodla jsem se to nasázet všechno do manuálu, který si pak každý rok už jen otevřu a přepíšu úkoly do diáře:)