pátek 18. dubna 2014

Manuál pro Velikonoce

Další z řady mých soukromých manuálů, tentokrát na téma, jak zvládnout Velikonoce a vytěžit z nich maximum:) Jde o to, že pro mě jako pro katolíka jsou Velikonoce nejdůležitějšími svátky v roce. Ještě víc, než Vánoce a proto také potřebují důkladnou přípravu. Na rozdíl od Vánoc jsou velmi nekonzumní, což je skvělé a umožňuje to věnovat se opravdu jen tomu, co je důležité, na druhou stranu se Velikonoce neobejdou bez mnoha lidových zvyků a příprav jídla a velké rodinné sešlosti - je to přece jen oslava nejcennějších "věcí", které v životě máme, tak to chce pořádnou oslavu. Ta je ale samozřejmě až na konci, předchází tomu spousta kroků - duchovní i tělesný půst a očista, který začíná 40 dní před samotnými Velikonocemi. A protože naše malá slečna bude čím dál více chápat tradice a bude potřebovat specificky dětský způsob a nápomocné lidové tradice, aby to všechno "pochopila" - a protože se mi pravidelně stává, že na spoustu věcí zapomínám a pak už se nedají stihnout, rozhodla jsem se to nasázet všechno do manuálu, který si pak každý rok už jen otevřu a přepíšu úkoly do diáře:)



Seznam předvelikonočních úkolů je následující:
- předbod je masopust, uspořádání karnevalu a fašangu

1. Před půstem a popeleční středou - vymyslet postní předsevzetí. Nejvíce se mi líbí předsevzetí typu "zkus změnit něco, co se tě opravdu týká do hloubky a může proměnit tvůj život k lepšímu". Není to teda jen o odepření masa, čokolády nebo facebooku (což je určitě fajn, ale možná přeci jen trochu málo). Je to o našich životních tématech - každý máme něco, co nás pořád dokola omezuje, brání nám to v dobrém vztahu k sobě či někomu druhému. A čtyřicetidenní půst je skvělá příležitost, jak s tím zkusit něco udělat. Může to být například proměna vztahu s manželem, rodiči - nalezení více času na jejich potřeby nebo naopak na svoje, pokud je dlouhodobě zanedbáváme a naše tělo volá po změně... A k tomu samozřejmě neuškodí půst v jídle - omezení masa, sladkostí a alkoholu - naši předkové dobře věděli, proč tohle dělat zrovna na jaře...

2. Pro mě, jako pro katolíka, je v půstu nezbytná zpověď. Úleva z uvědomění si vlastních selhání a toho, že na nich můžu pracovat, když si je umím uvědomit a hlavně, že ten, kterému na nás nejvíc záleží vidí, že se snažíme a dodá nám tím vzpruhu, abychom nezůstali na místě. Musím přiznat, že jsem z toho vždycky nějak nervózní - někdy více jindy skoro vůbec, ale vždycky nějak. Přesto v tom vidím hluboký smysl a na námitky mých nevěřících kamarádů "k čemu ti to je, já to k uvědomění si svých chyb nepotřebuju někomu přeříkávat" si vždycky pomyslím, že já asi jo. Má to velký smysl, možná se to dá vzdáleně přirovnat k tomu, že kdyby nebyla povinná školní docházka, málokdo by se dokázal naučit číst a psát sám, jen tak ze zájmu, doma po svém, natož to pak dokázal rozvinout a stál se sám svými silami třeba doktorem... Ne, že by to nešlo, ale instituce prostě pomáhají už tím, že mají knowhow a osvědčené postupy a rozhodně nejsou pro "slepé stádo", které nemá vlastní názor, jak mi taky někdy nevěřící předhazují. Instituce mají své problémy, ale taky smysl, a tím pádem instituce církve a zpovědi rovněž.

3. A teď z praktického soudku:): naklíčit osení kolem popeleční středy. Pro výzdobu velikonočního stolu jako symbol nového života. Další typy na výzdobu zde http://www.mamou-stylove.cz/2014/04/16/diy-dejte-vejce-malovany/ nebo zde http://homestylecz.blogspot.cz/2014/04/venec-z-vrbovych-proutku.html

4. Lidové zvyky (neboli co dělat s dětmi) na popeleční středu musím ještě dohledat...

5. Pro koledníky perníčky - nejpozději v půlce postu. Odmítám kupovat celofánové zajíce ze ztuženéného tuku a přibarveného cukru.

6. Pašije na květnou neděli - nezapomenout na kvítkovou ratolest, číst si doma s dítětem pašijové příběhy/divadlo.

7. Zdobení vajíček - víkend před svatým týdnem, návody musím ještě dohledat.

8. V úterý je zvykem větší úklid.

9. Ve čtvrtek uspořádat pesachovou večeři, vzor u Baletků zde. Pro děti je to zážitek a mnohem lépe to pochopí, než z večerních obřadů v kostele. Zbývá dohledat texty a recepty (beránek, nekvašený chleba (placky), hořké byliny, jablečná kaše a víno).

10. Velký pátek - křížová cesta - spolu s mnoha dalšími Pražáky děláme své vlastní pro děti na Petříně.
Dodržet půst a večerní obřady.
Bílá sobota - večer po návratu z kostela udělat dětem oslavu

11. Jídlo
- nákup na zelený čtvrtek, aby byl v pátek klid na duchovní věci a křížovou cestu (v pátek se téměř nic nevaří, jí se jen jednou něco jednoduchého - např. těstoviny, rizoto).
- pečení na sobotní noc v sobotu odpoledne
- boží milosti nebo zde
- jidáše (ořechová verze tady) - upéct už ve středu, aby byly na čtvrtek (na připomenutí Jidášovy zrady). Dělala jsem bezvajíčkovou verzi, aby se v tom mohla patlat i dcera (nechce se mi nechat ji olizovat neupravené vajíčko z prstíků) a vůbec ta absence vejce nebyla poznat. Místo 20ml smetany jsem dala 50ml a 150g jogurtu a byly úžasně nadýchané... Potírala jsem medem s rumem místo vejce, posypala sekanýma mandlema a po vytažení z trouby pár kapek medu, který se na nich roztekl a byly výborné. Důležité je vyválet válečky na zamotání do tvaru provazu hodně tenké - asi na tloušťku prstu, jinak moc vyběhnou.
- beránek
- mazanec
- dort
- vajíčkové sladkostihttp://veganotic.blogspot.cz/2013/03/raw-mrkvovo-orechova-vajicka-s-cokoladou.html
- vanilková pascha

- Hod boží:
- donést do kostela jídlo na požehnání
- polévka
- maso - jehněčí s bylinkovou krustou
- bylinková nádivka

- Velikonoční pondělí - občerstvení pro koledníky a koleda (perníčky)
- minipizzy
- nádivka

12. Velikonoční pondělí - koleda, ač mě tahle část nikdy úplně nebavila, s dítětem asi znova nabere na intenzitě - nezapomenout připravit výslužku... Pak výlet někam ven.

Máte nějaké další velikonoční zvyky?

4 komentáře:

  1. To je prima nápad, všechno si sepsat:-)
    Ajka

    OdpovědětVymazat
  2. To je krásný pohled tajů katolických Velikonoc, praktické :-) To jsem si vždycky přála někde přečíst. Já mám v těch praktických věcech velké mezery :-)
    A co se zpovědi týká... já, jako oficiální nekřesťan proti zpovědi sice nikdy nic neměla... ale po celkem čerstvém zážitku z toho, že jsem své chyby, vnitřní zápasy sdílela s člověkem, který mi mohl pomoci musím říct, že zpověď chápu mnohem lépe. I takovou tu nervozitu, která je s tím spojená. Právě ta důvěra, se kterou se otevřeme druhému člověku, zcela, a zažijeme přijetí, právě to je velmi cenné. Ona otevřenost vs. uzavřenost v našich vnitřních hradbách a šolíchání si to tam pěkně sám. Bez té otevřenosti se totiž člověk, podle mě, nakonec nikam nedostane...

    OdpovědětVymazat
  3. Já vás obdivuju, jak v tom máte systém a co všechno zvládáte! Já se v tom všem dost plácám a nahodile dělám, na co si zrovna vzpomenu... Přemýšlím, jestli by mi takový manuál pomohl nebo by mě naopak frustroval, ale asi si ho podle toho vašeho zkusím pro příště sepsat.
    Oblíbila jsem si zvyk péct preclíky na Liščí neděli (ačkoliv tu správnou neděli jsem letos prošvihla, ehm:)) a dělat pučálku, tu ale dělám pravidelně, nejen o Velikonocích.
    Pěkně prožitý dnešní večer přeju!

    OdpovědětVymazat
  4. Pekne to máte všetko zosumarizované. :)
    Asi by som si tiež mala vytvoriť taký "kontrolný zoznam", čo všetko chcem nezabudnúť. Alebo aspoň z čoho všetkého si môžem/chcem vyberať to čo naozaj stihnem.
    :)
    Želám veľa radostí. Letitia.

    OdpovědětVymazat