Manuál blogerek IV - umění mít se dobře a Madame Coquette

Další ze série inspirativních telegrafických "rozhovorů", který by vám mohl přinést pár tipů, jak někdo jiný přistupuje k různým událostem ve svém životě a potažmo, jak to dělá, aby se uměl mít dobře. Tentokrát je mojí inspirací Madame Cocquette, jejíž blog mám moc ráda, protože má podobně starou holčičku, kterou zahrnuje množstvím vlastnoručně vyrobených věcí od hraček po věci denní potřeby. A že je její šikovnost do nebe volající!!! Navíc vždycky najde v nepřehledném světě dětských výrobků něco, na co bych já sama nikdy nedoklikala (ať už jde o hračky, návody nebo prostě tipy na cokoliv). V jejím dotazníku mě "překvapil" hlavně její postoj k dceři - její opečovávání totiž nepovažuje za práci v pravém slova smyslu a tak by to asi mělo být v ideálním případě. Není divu, že její nejoblíbenější film je Amelie z Montmartru - je jí totiž až neskutečně podobná (a ve své blogové fantazii si představuju, že je taková i ve skutečnosti:) Její návod na spokojenost zahrnuje mimo jiné věřit sám sobě a najít sílu plnit si své sny - no není to celá Amélie?

Na jejím blogu jsou nádherné fotky, spokojená rodina, která mi dodává energii a samozřejmě ty - už podle mě v blogosféře slavné - návody na všechno možné, k tomu všemu sem tam článek o mama-mimi problematice, např. tipy na knihy, nákupy nebo vše o dětských botičkách - nebotičkách. A kdyby nic jiného, tak fotky z prvních narozenin její dcery prostě vidět musíte. Zaručené antidepresivum pro všechny rodiče:)

BLOG: www.madamecoquette.cz

PROČ BLOGUJU: je to forma seberealizace

PŘIBLIŽNÝ VĚK: 28

NA KOLIK LET SE PSYCHICKY CÍTÍM: jak kdy J ale určitě spíš na míň, než na víc.

POČET DĚTÍ: 1

STÁŘÍ DĚTÍ: 1 rok

CO NEJČASTĚJI ODPOVÍDÁM NA DOTAZ, JAK SE MÁM: skvěle

ZÁKLAD DOBRÉHO BYDLA JE: milující rodina

NUTNOST PRO SPOKOJENOU DOMÁCNOST: smích

JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MATKA: úžasně

TIP PRO SPOKOJENÉ MATEŘSTVÍ: Nečíst “návody na děti” a důvěřovat instinktu a mateřskému citu. A za všech okolností si umět udělat čas sama na sebe.

JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MANŽELKA/PARTNERKA: svá J

TIP PRO SPOKOJENÉ PARTNERSTVÍ: smích, přátelství a udržování vzájemné přitažlivosti J

VÍRA ANO - NE, JAKÁ: ne

JAK ČASTO SE MI VÍRA PROLÍNÁ DO BĚŽNÉHO DNE: -

V ČEM MI VÍRA POMÁHÁ: -

V ČEM MI VÍRA KOMPLIKUJE ŽIVOT: -

KOLIK VĚCÍ V MÉM ŽIVOTĚ VÍRA OVLIVŇUJE: -

ŽIVOT S NE/VÍROU JE PODLE MĚ SNAZŠÍ/SLOŽITĚJŠÍ: Myslím, že se to nedá generalizovat. Každý člověk je individualita, každému usnadňuje život něco jiného.

JAKÁ BYLA SVATBA JEDNÍM SLOVEM : žádná J Žijeme tzv. “na hromádce”, svatba pro nás není vyloženě důležité téma. Ale časem ji plánujeme J

JAKÝ BYL POROD JEDNÍM SLOVEM: zkouším najít jedno slovo, ale nejde to… Byl divný. Protože byl velmi těžký a stresující, ale každý porod, ať je jakýkoli, je svým způsobem krásný, protože vám přinese smysl života.

KONÍČEK: fotografování, blogování, šití a jiné ruční práce

JAK ČASTO SE MU VĚNUJU TÝDNĚ (PŘIZNEJTE BARVU) : každý den. Většina mých koníčků je krásně slučitelná s mateřstvím (blogování), či dokonce velmi užitečná (focení), šiji či tvořím o víkendech, po večerech – podle nálady. Teď momentálně chodím 1x týdně večer na kurz moderní výšivky.

PRÁCE: dekoratérka, spolumajitelka eshopu, výtvarnice, “tvořitelka” J

VYSNĚNÁ PRÁCE: to, co dělám J Moje vysněná práce je taková, která mě baví a naplňuje, ale zároveň se časově dá přizpůsobit dětem (nejen teď, ale i až jich bude víc a budou starší).

KOLIK MÁM DOMA KNIH: dohromady máme doma odhadem 400 knih – z toho “mých” je tak 30

KOLIK Z NICH JSEM PŘEČETLA: z těch svých 30 myslím všechny. Z toho zbytku žádnou.

OBLÍBENÝ SPISOVATEL: Paolo Coelho

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHA: Veronika se rozhodla zemřít

NEJOBLÍBENĚJŠÍ FILM: Amélie z Montmartru

OBLÍBENÝ REŽISÉR: nemám konkrétního oblíbeného

OBLÍBENÁ HUDBA: jazz, jazz-rock. Ale z hudby toho mám ráda opravdu spoustu, hudbu miluju a neumím si bez ní představit život.

OBLÍBENÁ GALERIE: nemám oblíbenou, vybírám si dle konkrétní výstavy

OBLÍBENÝ UMĚLEC: asi František Drtikol

SPORT: dvojku z tělocviku jsem na vysvědčení měla poprvé ve 3. tříde. Takže ne, nesportuju J Ale dřív jsem celkem obstojně jezdila na koních.

JÍDLO: miluju jídlo a hrozně ráda vařim!!! Nejradši mám italskou a českou kuchyni a různé druhy sýrů. 

PITÍ: čaj, jahodový džus, Rulandské šedé J

RELAX: horká vana s vonným olejem, sluníčko, smích, povídání, posedávání u našich na zahradě, procházky s dítětem

DIVADLO: hry mojí sestry – alternativní divadelní režisérky

RESTAURACE: jééé, těch je… Jedna za všechny – Italské Ambiente a jejich “all you can eat”

OBCHOD: fler.cz, bazary s nábytkem, obchody s látkami, galanterie a papírnictví, hračkářství a spoustu dalších. Ráda nakupuju J

WEB: různé oblíbené blogy

KOSMETIKA: La Roche - Posay

CO ZNAMENÁ MÓDA: strašně moc… Ale hlavně je to zábava a forma sebevyjádření.

OBLÍBENÉ OBLEČENÍ: šaty ala 50’s

U MĚ DOMA PŘEVLÁDÁ POŘÁDEK NEBO CHAOS: chaos :-D

A VE SKŘÍNI: tam to docela jde… :-D

CO PRO MĚ ZNAMENÁ ORGANIZACE ČASU: vůbec nic, protože svůj čas moc neorganizuju a moc neplánuju. Ono to totiž ani s malým dítětem nejde :-D Ale v tom je to právě fajn – žijeme okamžikem a “organizujeme” podle nálady.

MŮJ DĚTSKÝ VZOR: vůbec si nevzpomínám, že bych nějaký měla…

MŮJ SOUČASNÝ VZOR: asi ani teď žádný nemám.

KOLIK MÁM OPRAVDU DOBRÝCH PŘÁTEL: 4

JAK ČASTO JE VIDÍM: jak jen to jde

JAK ČASTO MÁM POCIT, ŽE JE ZANEDBÁVÁM: nikdy. První je můj přítel, vidíme se denně. Druhá je moje kamarádka, která žije na druhém konci republiky. Sice se vidíme málo, ale píšeme nebo si voláme skoro každý den. Třetí je moje sestra, žije ve Francii, ale voláme si tak často, jak můžeme. Čtvrtá je moje máma.

KOLIKRÁT JSEM ZA POSLEDNÍ MĚSÍC BREČELA SMÍCHY: to nevim, já se totiž rozesměju strašně snadno. Je to takový dar. Někdy jenom pomyslím na něco srandovního a rozesměju sama sebe až do breku, vypadám u toho jako blázen. Takže tak aspoň jednou týdně. V 9. měsíci těhotenství mi dokonce záchvat smíchu spustil porod.

KOLIKRÁT JSEM MĚLA VÁŽNÝ ŽIVOTNÍ PROBLÉM: opravdu velmi vážný jednou nebo dvakrát.

KOLIK HODIN DENNĚ PRACUJU: nevím, co mám všechno považovat za práci… Mateřství pro mě není vyloženě práce. Takže když budu počítat úklid, vaření, nákupy… Tak tak hodinku až dvě. Někdy víc, někdy ani jednu J

NA JAKÁ MÍSTA NEMŮŽU ZAPOMENOUT: Antverpy, vlnolamy v Marseilles, riviéra v Montreux a bar, kde jsme měli první rande s partnerem

CO JE PRO MĚ VZÁCNOST: mísa plná čerstvě natrhaných malin ze zahrady, kterou můžu sníst úplně sama!!! :-D

CO JE PRO MĚ NEZBYTNOST: smích, legrace a pevné rodinné pouto

JAKÁ JSEM JEDNÍM SLOVEM: svá

JAKÁ BYCH CHTĚLA BÝT A VÍM, ŽE NEJSEM: nevýbušná J

NA CO NEJČASTĚJI MYSLÍM: na svou rodinu

ČEHO SE NEJVÍC BOJÍM: že se jim něco stane

CO PRO MĚ ZNAMENAJÍ PENÍZE: komfort

SOUVISÍ PENÍZE SE ŠTĚSTÍM: ne

ZA CO NEJRADŠI UTRÁCÍM: za věci pro svoje dítě, za oblečení, dobré jídlo, zábavu a svoje koníčky, za dárky pro svoje blízké a za různé radosti

JAK ČASTO JEZDÍM NA DOVOLENOU: průměrně 2x za rok, ale záleží na situaci – někdy méně

MÁM NĚJAKÝ VLASTNÍ NÁVOD, JAK SE MÍT DOBŘE? Věřit sám sobě a najít v sobě sílu plnit si svoje sny. Dělat věci za každou cenu po svém. Milovat svou rodinu. Smát se a rozesmívat všechny kolem. Být otevřený a mluvit o všem. Naučit se pojmenovávat věci, které mě trápí. A hlavně se naučit zbytečně se netrápit hloupostmi. Mít svoje malé radosti každý den a uvědomovat si, jaké mám štěstí, že můj život je právě takový, jaký je.