Manuál blogerek - umění mít se dobře III - Šťastný blog.

Šťastný blog asi není potřeba nijak blíže představovat. Snad každý, kdo se pohybuje v blogosféře na něj musel aspoň jednou narazit. A každý, kdo byl v poslední době v knihkupectví musel narazit na Šťastnou knihu. Já jsem ale mnohem dříve než blog a jeho autorku, znala její dvě dcery. Jsou obě naprosto úžasné. Holky do nepohody, žádné fajnovky. Takže předpokládám, že ta, od které to mají je v tom mistriní. Ostatně nás každý týden zahrnuje inspirací, kudy kam za štěstím. Proto nebudu nic víc dodávat, stejně o ní už všechno víte a tady si počtěte, jak jde na spokojenost.



BLOG: Šťastný blog (stastnyblog.cz)
PROČ BLOGUJU: Ve svých článcích hledám způsoby, jak být šťastnější. A samozřejmě mám vždycky radost ze čtenářské odezvy.
PŘIBLIŽNÝ VĚK: 40
NA KOLIK LET SE PSYCHICKY CÍTÍM: někdy na 10, někdy na 16, někdy na 40.
POČET DĚTÍ: 2
STÁŘÍ DĚTÍ: 12 a 8 let
CO NEJČASTĚJI ODPOVÍDÁM NA DOTAZ, JAK SE MÁM: “Pořád stejně, takže dobře”.
ZÁKLAD DOBRÉHO BYDLA JE: Domov, do kterého se člověk rád vrací.
NUTNOST PRO SPOKOJENOU DOMÁCNOST: Lidé, kteří spolu chtějí být.
JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MATKA: Nedokonalá.
TIP PRO SPOKOJENÉ MATEŘSTVÍ: Být spokojená se svou nedokonalostí.
JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MANŽELKA/PARTNERKA: Komplikovaná.
TIP PRO SPOKOJENÉ PARTNERSTVÍ: Nemyslet si, že tomu druhému umíte číst myšlenky, a že víte líp než on, jak se v tu chvíli cítí.
VÍRA ANO - NE, JAKÁ: Jsem věřící a křesťanství je mi hodně blízké, ale pokládám to za svou intimní věc, nejsem členkou žádné církve. Trochu jako v té písničce: “Your own personal Jesus.”
JAK ČASTO SE MI VÍRA PROLÍNÁ DO BĚŽNÉHO DNE: Docela často o ní přemýšlím.  
V ČEM MI VÍRA POMÁHÁ: Ať už tomu říkám jakkoli, modlitba, meditace, rozmlouvání s Bohem nebo možná jen sama se sebou – pomáhá mi to se zklidnit. 
V ČEM MI VÍRA KOMPLIKUJE ŽIVOT: Nekomplikuje.
KOLIK VĚCÍ V MÉM ŽIVOTĚ VÍRA OVLIVŇUJE: V praktickém životě asi nic zásadního. Jsem hodně stálý člověk, v partnerství, v přátelství I v práci, ale nemyslím si, že je to kvůli víře.
ŽIVOT S NE/VÍROU JE PODLE MĚ SNAZŠÍ/SLOŽITĚJŠÍ: Snažší.
JAKÁ BYLA SVATBA JEDNÍM SLOVEM : Radostná.
JAKÝ BYL POROD JEDNÍM SLOVEM: Ten první: těžší. Ten druhý: lehčí. (Než jsem čekala.)
KONÍČEK: Pletení.
JAK ČASTO SE MU VĚNUJU TÝDNĚ (PŘIZNEJTE BARVU) : Skoro nikdy :(
PRÁCE: Editorka v časopisu ELLE.
VYSNĚNÁ PRÁCE: Blogerka a spisovatelka na volné noze, ale hrozně bohatá :). 
KOLIK MÁM DOMA KNIH: 1500+
KOLIK Z NICH JSEM PŘEČETLA: Asi třetinu?
OBLÍBENÝ SPISOVATEL: Francis Scott Fitzgerald, Betty MacDonaldová, Astrid Lindgrenová.
NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHA: Betty MacDonaldová: Co život dal (a vzal). Henri Pierre-Roché: Jules a Jim
NEJOBLÍBENĚJŠÍ FILM: Jules a Jim
OBLÍBENÝ REŽISÉR: Francois Truffaut; Woody Allen
OBLÍBENÁ HUDBA: klasický rock 70. let
OBLÍBENÁ GALERIE: Instagram s fotkami od mých přátel
OBLÍBENÝ UMĚLEC: Marc Chagall; Helena Zmatlíková
SPORT: běhání
JÍDLO: smažák
PITÍ: víno
RELAX: jen tak sedět v zahradní restauraci, něco popíjet a pozorovat dětí kolem
DIVADLO: Vystudovala jsem DAMU a v té době jsem chodila do divadla skoro každý den. Milovala jsem Zábradlí a inscenace Lébla a Pitínského. Ale to už je hodně dávno. Asi jsem se divadelně předávkovala a od té doby do divadla skoro nechodím. Jenom na dětská představení. 
RESTAURACE: Zahrádka v Riegrových sadech; bar Tudle Nudle naproti našemu domu
OBCHOD: www.anthropologie.eu
WEB: www.psychologytoday.com
KOSMETIKA: Korres
CO ZNAMENÁ MÓDA: Každodenní způsob, jak podtrhnout svou náladu, vymezit svou identitu. A taky je to zábava a někdy I závislost.
OBLÍBENÉ OBLEČENÍ: Krátké šaty nad kolena. Mám je v nejrůznějších barvách a materiálech.
U MĚ DOMA PŘEVLÁDÁ POŘÁDEK NEBO CHAOS: jednoznačně chaos, nárazově zkrocený  do pořádku, který ovšem dlouho nevydrží
A VE SKŘÍNI: taky
CO PRO MĚ ZNAMENÁ ORGANIZACE ČASU: napsat si do diáře seznam úkolů a pak si je odškrtávat
MŮJ DĚTSKÝ VZOR: Angelika z filmu Angelika, markýza andělů
MŮJ SOUČASNÝ VZOR: Pipi Dlouhá punčocha.
KOLIK MÁM OPRAVDU DOBRÝCH PŘÁTEL: 5
JAK ČASTO JE VIDÍM: Nejméně jednou měsíčně, ale často I vícekrát.
JAK ČASTO MÁM POCIT, ŽE JE ZANEDBÁVÁM: Vlastně nikdy. Nebo úplně výjimečně.
KOLIKRÁT JSEM ZA POSLEDNÍ MĚSÍC BREČELA SMÍCHY: Dvakrát?
KOLIKRÁT JSEM MĚLA VÁŽNÝ ŽIVOTNÍ PROBLÉM: Spíš než jeden konkrétní problém bych to nazvala “těžké období”. Dvakrát.
KOLIK HODIN DENNĚ PRACUJU: 8-12, podle toho, co všechno pokládáte za práci. 
NA JAKÁ MÍSTA NEMŮŽU ZAPOMENOUT: Kynšperk nad Ohří, kde jsem jako hodně malá bydlela u dědy a babičky; Karlovy Vary, kde jsem vyrůstala od 5 do 18 let
CO JE PRO MĚ VZÁCNOST: Čas strávený o samotě.
CO JE PRO MĚ NEZBYTNOST: mít se pořád na co těšit
JAKÁ JSEM JEDNÍM SLOVEM: Svá.
JAKÁ BYCH CHTĚLA BÝT A VÍM, ŽE NEJSEM: Odvážná.
NA CO NEJČASTĚJI MYSLÍM: Že bych měla přestat čučet na Facebook a začít něco pořádného dělat.
ČEHO SE NEJVÍC BOJÍM: Že skončím jako bezdomovkyně, že budu chudá, osamělá a tlustá, že mi vypadají zuby, že už se mi nikdy nepovede nic napsat. A taky se bojím dopisů s modrým pruhem. A bojím se sáhnout na dno školní tašky mojí dcery, když tuším, že tam má nějaké shnilé ovoce.
CO PRO MĚ ZNAMENAJÍ PENÍZE: Bezpečí. Jistotu, že naše rodina bude moci nadále vést normální a celkem radostný život.
SOUVISÍ PENÍZE SE ŠTĚSTÍM: Ano! Ale spíš v negativním smyslu. Když je člověk nemá, je ustaraný, vystresovaný a tím pádem nešťastný. Ale když je má, neznamená to nutně, že je šťastný.
ZA CO NEJRADŠI UTRÁCÍM: Za oblečení, za víno, za dárky.
JAK ČASTO JEZDÍM NA DOVOLENOU: Na týden v zimě, na týden v létě, na jaře a na podzim na víkend s kamarády.

MÁM NĚJAKÝ VLASTNÍ NÁVOD, JAK SE MÍT DOBŘE? Spát aspoň 7 hodin denně. Cvičit. Jíst tak akorát. Mít čas na to, bavit se s přáteli, ale taky být sama.