čtvrtek 2. ledna 2014

Buzerlístek leden

Rozhodla jsem se zveřejnit svůj buzerlístek s předsevzetími. Není to nic přelomového, vlastně o tom už bylo napsáno tolik, že nemám žádné aspirace kromě té, že mě to, co zveřejním víc motivuje a zavazuje. Jak už jsem zmiňovala několikrát, minulý rok jsem si sestavila systém, který mi dost pomohl zorientovat se ve svém životě a motivovat se k jeho rozvíjení.
Za hodně podstatné považuju mít vytvořenou svou životní vizi, svoje největší přání - jaký by člověk chtěl být, díky čemuž se pak snadněji stanovují drobné konkrétní kroky, kterými se k tomu člověk blíží a které člověk může sledovat pro úspěšnější dodržení v tzv. buzerlístku (dle úspěšné knihy Petra Ludwiga Konec prokrastinace). Stejně podstatné je ale to, aby vize či přání nebylo koncipováno jako cíl, ale jako proces - cesta. Jinak dojde k hedonické adaptaci a dříve nebo po dosažení cíle si na něj prostě zvykneme, omrzí nás a  budeme opět nespokojení, v nekonečné honbě za něčím... Takže lepší, než si stanovit "zhubnu pět kilo" je stanovit si "budu žít zdravě" nebo raději "budu dělat smysluplnou práci" než "dosáhnu postu XY". Pak k tomu dělat každý den malé krůčky a mít dobrý pocit, že prostě žiju svůj sen místo upínání se k něčemu, co mě udělá šťastnou až když... Nejsem určitě jediná, která si to vyzkoušela a viděla, že to moc nefunguje. Odkazy na literaturu, která ve stanovení vize pomůže jsou ve zmíněném článku.

Moje vize je být dobrým člověkem a žít tak, aby se se mnou měli ostatní dobře. Zní to banálně a možná ještě banálnější budou konkrétní kroky, které budu sledovat v buzerlístku, ale pro mě to takto zasazené do kontextu má velký smysl. A nakonec ty největší věci jsou ty nejobyčejnější.


Takže začneme pěkně od podlahy. Být dobrým člověkem kromě jiného znamená i být zdravá a spokojená, abych mohla totéž předávat svému okolí. Můj buzerlístek na leden obsahuje čtyři kolonky (ve více oblastech nejsem schopná zařadit nové věci). Ty oblasti jsou: moje tělo, moje psychika a duchovno, moje vztahy, moje domácnost.

1. Moje tělo: jelikož jsem zažila před časem velké problémy se zaníceným zubem, budu pracovat na lepší dentální hygieně - tedy čistit si zuby alepsoň dva krát denně, z toho jednou i nití a mezizubními kartáčky ve dvou velikostech včetně ústní vody. Banální, ale nutné. Totéž nebudu zapomínat dělat svojí dceři.

2. Moje psychika a duchovno: budu si v běhu všech věcí uvědomovat sebe a to, že jsem, svoje potřeby atd. Má to velký smysl i pro duchovní život, kdo jste četl Bdělost od Anthonyho de Mella, víte o čem to je. Takže pro začátek ráno a večer si na cca minutu po probuzení a před usnutím (ale i kdykoliv během dne) uvědomovat prostě to, že jsem, co cítím, vnímám atd. Je to takové zpytování vědomí (je to rozdíl proti zyptování svědomí - to je jiný, ač stejně důležitý krok k seberozvoji).

3. Moje vztahy: abych měla více času na vztahy, potřebuju strávit méně času jinde. Například na nákupech. toto předsevzetí je tedy trochu přenesé, protože se týká vlastně domácnosti, ale pro mě s manželem podstatné - nákup jednou týdně, jinak se to často zvrhne v zoufalé bloudění po obrovském tescu obden (bydlíme v místě, kde není moc jiných možností) a manžel přijde o hodinu později, navíc notně unaven a někdy znechucen:). Budu tedy ještě pečlivěji plánovat jídelníček tak, jak jsem to popsala v článku o hospodyňkách.

4. Moje domácnost: budu udržovat čistou kuchyň. Z mého snad nejsledovanějšího příspěvku na blogu o hospodyňkách doufám nevyplynulo, že jsem dokonalá. Jsou tam popsané principy, na které jsem postupně přišla, což ale neznamená, že je dokonale plním. Nejsou to toiž věci, které by byly rutinou, teprve si na to postupně zvykám a budu i prostřednictvím tohoto buzerlístku. Je to rovněž banalita, ale prostě už nepotřebuju víc důkazů na to, abych věděla, jak pořádek ovlivňuje chod celé domácnosti, moji i manželovu náladu a tím i náš vztah. A to především v kuchyni. Nevím, čím to je, ale pořádek v kuchyni tvoří pocit z celé domácnosti - asi že člověk cítí tu nutnost velké práce, když se to v kuchyni zvrhne. A k zvrhnutí v katastrofu většinou tomu stačí maličkost - jednou si říct, že to odložím, podruhé to nevyjde a večer je z toho otrávenost místo relaxu, čtení nebo povídání s manželem. Proto je potřeba si to pořád připomínat a nenechat si to přerůst přes hlavu.

6 komentářů:

  1. Asi si taky vytvořím buzerlístek, je to potřeba. A musím říct, že bych tam měla napsáno asi úplně to samé, co ty ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já měla ráda už modrý život ve foglarovkách:) Je to určitě hodně efektivní způsob, jak se držet v lati, ale zase to chce nevzdat to, když přijdou výpadky a místo zelené se buzerlístek začervená. A těší mě, že to má někdo podobně..

      Vymazat
  2. Tahle tvoje systematičnost mě fascinuje a inspiruje! Celkem uvažuju o tom, že bych něco takového taky měla zkusit.

    OdpovědětVymazat
  3. Narazila jsem na tvůj blog náhodou a hned jsem si ho dala k odebírání, protože je bezvadný. Spousta tvých myšlenek jako by byla z mé hlavy, máš krásnou stylizaci textu, opravdu fajn čtení a hlavně inspirativní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mám radost a hned se jdu podívat k tobě! Taky mě vždycky překvapí, když najdu někoho jako jsem já, ale pořád si říkám, že ty blogy nás trochu zkreslujou, a snažím se to nedělat u sebe, ale s odstupem pak tu prospast mezi realitou a blogovým sebeobrazem stejně zase vidím, ať se snažím jak se snažím:)

      Vymazat