středa 26. března 2014

Manuál blogerek umění mít se dobře II. - Luxusní život Vanilky

Dnes tu pro vás mám první z řady dotazníků pro mé oblíbené blogerky, které nás nechají nahlédnout do svého světa a díky kterým se pokusím udělat manuál o umění mít se dobře.



Na blog Luxusní život Vanilky jsem narazila jako na jeden z prvních a hned mi bylo jasné, že mě bude zajímat, jak se tahle česko-lucemburská novinářka, maminka a inspirativní osobnost má dál - i po mém prvním zavření jejího blogového deníku. Žije s manželem v Lucembursku, vychovává své první dítě a řeší klasické lucemburské problémy. Zvlášť co se mateřských záležitostí týče, jsou zahraniční západoevropské problémy opravdu v mnoha směrech dost JINÉ, než řešíme my v České republice a proto je příjemné vidět jinou perspektivu. Tím spíše, že občas ukazuje, že u nás není vše tak černé, jak se nám Čechům může zdát.
Co na blogu oceňuju nejvíc je, že si na nic nehraje. Možná tomu tak trochu parfémovitý název neodpovídá (promiň, Vanilko, co já mám co říkat se svým klišoidním názvem, že - ale názory nás všech se vyvíjejí a dnes bych například já možná volila jiný, jednodušší název), ale každopádně je to blog o opravdovém životě. Ne o výhradně skvělých věcech, které se zvlášť v blogosféře tak jednoduše přibarvují na růžovo, ale o všech věcech. Tedy i těch těžších a negativních (ovšem, ne, že by to byl negativistický blog - to v žádném případě, naopak). Jen se prostě někdy blogerům stává - mě nevyjímaje - že na blog směřujeme své nadšení, plány, sny, naděje a realita tak trochu pokulhává někde daleko za nimi. Na tom není nic špatného, na druhou stranu jít s kůží na trh má možná ještě mnohem víc co do sebe. A přesně to Vanilka dělá. Pracuje nadšeně i přes míru, miluje manžela i se s ním neumí dohodnout, vychovává okouzlená i totálně znavená, čte i nečte, inspiruje, cestuje a diskutuje a to vše za zvuku francouzských šansonů ovoněných vanilkovým odérem...

Blog má příjemný, brilatní styl (novinářská praxe je opravdu znát), je laděn anonymně, podobně jako ten můj, doprovázen opravdu hodně růžovo-vanilkovou grafikou (ale co mám co říkat já, která odmítám ztrácet čas učením se nových digi-grafik a používám v podstatě i pro mě nevkusné přednastavené šablony z bloggeru, že:). Rozhodně se ale těmito podružnostmi nenechte odradit a zabrouzdejte k ní (je-li tu vůbec někdo, kdo ji ještě nezná)...

BLOG: Luxusní život Vanilky www.luxusnizivotvanilky.wordpress.com
PROČ BLOGUJU: Protože odjakživa ráda píšu a protože je to skvělý prostředek k poznávání nových zajímavých lidí (aspoň virtuálně)
PŘIBLIŽNÝ VĚK: 30
NA KOLIK LET SE PSYCHICKY CÍTÍM: Obvykle na 30. Když mám řešit nějaký problém, tak na 16... tehdy když jsem si nevěděla rady, mohla jsem prostě zavolat mamince.
POČET DĚTÍ: 1
STÁŘÍ DĚTÍ: 1 rok
CO NEJČASTĚJI ODPOVÍDÁM NA DOTAZ, JAK SE MÁM: Dobře. A ty?
ZÁKLAD DOBRÉHO BYDLA JE: Pohodová atmosféra
NUTNOST PRO SPOKOJENOU DOMÁCNOST: Myčka, pračka, sušička, spolehlivý kávovar
JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MATKA: překvapená
TIP PRO SPOKOJENÉ MATEŘSTVÍ: nic neplánovat
JAK SE JEDNÍM SLOVEM CÍTÍM JAKO MANŽELKA/PARTNERKA: nedokonalá
TIP PRO SPOKOJENÉ PARTNERSTVÍ: dobře si vybrat partnera
VÍRA ANO - NE, JAKÁ: nějaká ano, ale nedokážu říct, jaká
JAK ČASTO SE MI VÍRA PROLÍNÁ DO BĚŽNÉHO DNE: pokaždé, když je mi úzko
V ČEM MI VÍRA POMÁHÁ: dodává mi naději ve zdánlivě bezvýchodných situacích
V ČEM MI VÍRA KOMPLIKUJE ŽIVOT: v tom, že v otázce víry nemám zcela jasno
KOLIK VĚCÍ V MÉM ŽIVOTĚ VÍRA OVLIVŇUJE: ...
ŽIVOT S NE/VÍROU JE PODLE MĚ SNAZŠÍ/SLOŽITĚJŠÍ: ...
JAKÁ BYLA SVATBA JEDNÍM SLOVEM : jednoduchá
JAKÝ BYL POROD JEDNÍM SLOVEM: neplánovaný
KONÍČEK: běhání
JAK ČASTO SE MU VĚNUJU TÝDNĚ (PŘIZNEJTE BARVU) : momentálně vůbec
PRÁCE: moje aktuální práce mi nevyhovuje
VYSNĚNÁ PRÁCE: poloviční úvazek... a ta doopravdy vysněná práce je psát knihy
KOLIK MÁM DOMA KNIH: víc než je místa v knihovně
KOLIK Z NICH JSEM PŘEČETLA: 90% z nich
OBLÍBENÝ SPISOVATEL: nemám jednoho oblíbeného spisovatele. A mění se to s věkem.
NEJOBLÍBENĚJŠÍ KNIHA: Malý princ
NEJOBLÍBENĚJŠÍ FILM: Volver
OBLÍBENÝ REŽISÉR: Almodovar
OBLÍBENÁ HUDBA: jazz, africká popmusic (Amadou & Mariam, Salif Keita,...) a pak různé jednotlivé písničky podle nálady
OBLÍBENÁ GALERIE: nemám oblíbenou galerii
OBLÍBENÝ UMĚLEC: Evard Munch, Vincent Van Gogh
SPORT: běhání, lyžování
JÍDLO: špagety
PITÍ: šampaňské
RELAX: četba
DIVADLO: balet
RESTAURACE: střídám
OBCHOD: nemám oblíbený obchod
WEB: blogy
KOSMETIKA: La Roche-Posay
CO ZNAMENÁ MÓDA: že nemůžu sehnat kalhoty, které by mi padly
OBLÍBENÉ OBLEČENÍ: malé černé
U MĚ DOMA PŘEVLÁDÁ POŘÁDEK NEBO CHAOS: snažím se o pořádek, ale manžel mi do něj vnáší chaos
A VE SKŘÍNI: relativní pořádek
CO PRO MĚ ZNAMENÁ ORGANIZACE ČASU: věčný boj
MŮJ DĚTSKÝ VZOR: nevzpomínám si
MŮJ SOUČASNÝ VZOR: nemám
KOLIK MÁM OPRAVDU DOBRÝCH PŘÁTEL: určitě méně než mám prstů na rukách... asi šest
JAK ČASTO JE VIDÍM: ty, kteří jsou v Lucembursku, vídám celkem pravidelně; ty v Čechách bohužel méně
JAK ČASTO MÁM POCIT, ŽE JE ZANEDBÁVÁM: často
KOLIKRÁT JSEM ZA POSLEDNÍ MĚSÍC BREČELA SMÍCHY: asi jednou… to je málo!
KOLIKRÁT JSEM MĚLA VÁŽNÝ ŽIVOTNÍ PROBLÉM: Tak to je relativní. Problémy vypadají často vážné a s odstupem času se ukáže, že vážné zase tolik nebyly. Nikdy nevíme, co všechno nás ještě čeká.
KOLIK HODIN DENNĚ PRACUJU: V kanceláři 8.
NA JAKÁ MÍSTA NEMŮŽU ZAPOMENOUT: Na Afriku. Na New York. Na místo v Krkonoších, kde jsem vyrostla. A na jeden malý kostelík na kopečku v jedné řecké vesničce na ostrově Korfu.
CO JE PRO MĚ VZÁCNOST: volný čas
CO JE PRO MĚ NEZBYTNOST: obyčejná lidská svoboda
JAKÁ JSEM JEDNÍM SLOVEM: nejistá
JAKÁ BYCH CHTĚLA BÝT A VÍM, ŽE NEJSEM: dokonalá přece
NA CO NEJČASTĚJI MYSLÍM: na svého syna
ČEHO SE NEJVÍC BOJÍM: Nemocí a zranění. A předčasné smrti (svojí nebo někoho z mých blízkých).
CO PRO MĚ ZNAMENAJÍ PENÍZE: Prostředek k jisté svobodě (kdybych například měla více peněz, mohla bych méně pracovat a trávit víc času se svým synem).
SOUVISÍ PENÍZE SE ŠTĚSTÍM: Ano, souvisí, ale to neznamená, že jsou pro štěstí nezbytné.
ZA CO NEJRADŠI UTRÁCÍM: Momentálně za dětskou výbavičku.
JAK ČASTO JEZDÍM NA DOVOLENOU: 1x ročně

MÁM NĚJAKÝ VLASTNÍ NÁVOD, JAK SE MÍT DOBŘE? Zatím bohužel nemám. 

Žádné komentáře:

Okomentovat