středa 8. října 2014

INSPIRACE: jak být a žít "chic"

Znáte moje nadšení pro systémy v čemkoliv, výchovou počínaje a úklidem konče. Ráda se v tomhle směru inspiruju všude možně a nedávno jsem narazila na knihu Madame Chic aneb co všechno jsem se naučila v Paříži. Možná ji znáte, možná vám bude připadat jako druhá Gretchen Rubin, což je určitě tak trochu pravda, nicméně madame Chic má v sobě nádech noblesy Paříže a to je prostě nostalgicky romantický tahák, který ať chceme nebo ne, nad americkým čímkoli bude mít vždycky něco navíc. Takže pokud ji neznáte a máte v sobě taky takovou tu touhu po tom, být dobrou hospodyňkou, mámou, manželkou a všechno to skloubit s dalšími aspekty vašeho života, pak po ní určitě sáhněte (nebo zabrouzdejte na autorčin web, ta kniha je vlastně výběr článků z blogu). Ve stručnosti jde o příběh americké studentky, která přijela do Paříže na půlroční studijní pobyt a prožila střet kultur s nejlepším možným výsledkem, jehož produktem je ona kniha. Madame Chic je imaginární jméno její reálné "náhradní" matky a rodiny, u které bydlela a jejíž zvyklosti postupně převzala. Madame Chic je prostě něco jako model dokonaléhoi francouzského vytříbeného stylu ve vsšech životních oblastech, což jak víme, asi nebude úplná realita, nicméně proč se nezasnít a neinspirovat...



Zdálo by se, že je to tak trochu povrchní, ale vyvedu vás z omylu. Jak jinak, já kdybych v tom neměla nějaký hlubší smysl, tak jako bych nebyla, že jo?:) Zabývat se uspořádáním věcí a dokonce i tím, jak člověk vypadá je do určité míry velmi důležité a smysluplné. Důležitá je právě ta míra - a ta je podle mě v téhle knize přesně vybalancovaná tak, že nejde do extrému, ale zůstává na úrovni funkčnosti a přece radosti a takového "chic" pocitu, který tomu přidává motivační hodnotu navíc a přesto se z něj nestává mamon a povrchní konzum.

Mít vyřešený a funkční prostor kolem sebe, svůj vzhled, šatník a další věci denní potřeby totiž právě podle mě znamená přesně to, že se může člověk věnovat podstatnějším věcem - vztahům, seberozvoji a tak. Když budu od rána zoufale pobíhat po bytě, že nemám co na sebe, nebudu mít připravené věci k jídlu, dobře ostříhané (rychle upravitelné) vlasy atd., budu se soustřeďovat jen a pouze na sebe, na svůj špatný pocit z těchto věcí a na to, jak jej odstranit a budu nejspíš z toho všeho nervózní, nevrlá a rozhodně nebudu budit nejlepší dojem. Když si tyhle věci vyřeším, budu se moct soustředit na to, abych rozvíjela podstatné věci a na sebe zapomenout, protože sebe budu mít vyřešenou. A k tomu samozřejmě potřebuju mít ze sebe, svého vnitřku i vnějšku dobrý pocit. Na tom není nic špatného, je to prostě podle pravidla "když chceš zachránit svět, zachraň nejdřív sebe" neboli změnit může člověk jen sebe.
Současně se mi líbí, že přesto, že celou dobu autorka cílí na to, jak být "chic", je to vždy velmi šetrným, vlastně ekologickým způsobem, který opravdu ani zdaleka nepodléhá novodobému materialismu. A to je voda na můj mlýn. No posuďte sami.

Kniha je rozdělená do několika sekcí, kopírujících oblasti života, které americkou studentku v Paříži uhranuly a které od základu změnily její životní styl.

SKŘÍŇ A KOUZLO DESETI KUSOVÉHO ŠATNÍKU
Kniha přichází s revolučním řešením "nemám-co-na-sebe-stavu". Madame Chic, podobně jako prý mnoho francouzů (haha), měla ve skříni asi deset kusů super kvalitního, vzájemně kombinovatelného oblečení, které nosila venku i doma (s luxusní zástěrou). No. Tak jsem se opět dala do třídění skříně, kterou jsem už před časem třídila podle Simone, tohle je skvělé pokračování a vlastně další, vysoce funkční redukce. Navíc tahle redukce nekončí u skříně ale opravdu prochází celým bytem i životním stylem pod heslem "méně je více" a lepší je vychutnat si pořádně opravdu kvalitní věci i zážitky, než jich hromadit tuny bez povšimnutí. Což je, aby se nám kruh uzavřel, skvělé i pro naše děti, protože pokud ony vidí, že vše je funkční a uklizené, zahloubí to do sebe a nebudou nám později (snad:) dělat problémy s nepořádkem (neboli všude vidím Montessori:)

Ale vraťme se ke skříni - jde o to mít ve skříni prostor, pár načančaných ramínek, které na vás nevypadnou, jakmile skříň otevřete. Naopak na vás má dýchnout klid a radost ze vzdušné jednoduchosti. Můžu potvrdit. Tentokrát jsem byla opravdu radikální a vyházela téměř úplně všechno podle následujících pravidel:
- líbí se mi to?
- nosím to často?
- OPRAVDU mi to pořád sluší? (Tzn. nepřibrala nebo nezhubla jsem, nejsem moc stará (čti eleganzní na pubertální trička s nápisem apod.)
- je to opravdu můj styl? Odráží tento kus moji současnou osobnost? (Vždyť říkám, ty trička s nápisama:)

Čili všechno ze skříně vyndat, vytřít ji, navonět a zpátky dávat jen to, kde ve všech bodech odpovíte jednoznačné hurónské ano. Jakékoli zaváhání znamená - dát do krabice na půdu a za pět let s lehkým srdcem poslat charitě.

Další tip je podle autorky (a madame Chic samozřejmě), ujasnit si svůj vlastní styl. Jakkoli jej nazvete - vlastními slovy, měl by být jednotný a vyjadřovat vaši osobnost. V tomhle bodě bych přidala vlastní tip na kurz nebo konzultace nebo alespoň videa Táni Havlíčkové. Nicméně něco zvládne každý sám - proberte se časopisama a vystříhejte si ty obrázky, které se vám opravdu líbí. Možná s překvapením zjsitíte, že vystřihujete pořád totéž - romantické šaty nebo cigaretové sukně - pak jste doma. A toho se držte, hlavně při nákupech a slevách - a to už je další tip.

Nákupy. Nekupujte NIC, co není ve vašem stylu a co není super kvalitní (neboli nejvyšší kvalita, jakou si můžete dovolit, ať už to znamená cokoliv). PRostě nepodlehněte slevám a tomu, že ten svetr stojí jenom 200 a bude se určitě někdy hodit. Nebude. Věřte mi. Když budete mít tři kašmírové superslušivé svetry a celou zimu je točit, prokážete si větší službu, než když jich budete mít deset podivných tvarů či materiálů ze slev.

Další tip pro zorganizovanou, vzdušnou (a uklidňující) skříň je mít v ní pouze sezónní věci. To znamená, že s každou novou sezónou vezmete krabici a všechno, co nemůžete kvůli počasí nosit, uskladníte jinde.

Jak už jsem psala asi před rokem, zvlášť pro maminky je celkem důležité chodit doma oblečená elegantně (nebo jakkoliv dle jejich stylu, jen ne v teplákách:). Madame chic nosila doma totéž co venku, jen si přes šaty dávala hezkou zástěru. Já jsem objevila tyhle úžasné zástěry a moc vám je doporučuju, shodou okolností se firma, která je šije jmenuje šik v kuchyni:)
Důvod, proč chodit doma stylově je asi nasnadě - pokud vás manžel po celou dobu rodičovské vidí jen v teplákách, jak vás asi bude vnímat...

VZHLED
Vlasy a pleť. To je základ, který tvoří naši vizitku. Francouzky nosí jednoduché střihy, které se dají dobře upravit a mají dokonale opečovanou pleť.
K tomu sebevědomí,o kterém určitě ještě napíšu. Každopádně umění vyzařovat krásu, být přesvědčená, že mi to sluší a že jsem udělala to nejlepší, co jsem daný den mohla pro to, abych vypadala hezky a byla příjemná pro své okolí je zásadní. Osobně si myslím, že v každé ženě se skrývá královna, kterou je potřeba vytáhnout na světlo světa. Některé ženy to vzdají - to ale neznamená, že v nich není. Ráda pozoruju ženy na ulicích a přemýšlím, proč to některé dokážou a jiné nad sebou zlomí hůl. Ale to je jiná kapitola.

Vrátím-li se k vlasům - slavné pařížské mikádo nebo přirozeně zvlněné vlasy do pod ramena jsou nejklasičtější klasikou, do které má smysl investovat. Jen si vzpomeňte na dny, kdy vás vlasy štvaly - jak jste se cítily a pak i chovaly? Nemá smysl na tomhle šetřit, ať už to znamená cokoli - kadeřník se dá sehnat i za dvě tři stovky.
A co se týče pleti, autorka knihy (a nejen ona) vynáší do nebes přístroj CLARISONIC, který bežně stojí strašně peněz, ale teď ho zrovna náhodou mají ve slevě tady. Prý rozzáří pleť tak, jako nic jiného a nejedna blogerka na něj taky pěje chvály, takže kdo může, investuje:)
Jinak francouzky se nikam nehnou bez "LE-no-makeup-look" - umíte si představit, co se tím myslí, že jo? Prostě ždáné šílenosti, ale opět upravenost především, trochu řasenky, lesku na rty a zdravíčka - pro neškolené oko nepostřehnutelní pomocníci, ovšem způsobující zásadní rozdíly před a po. Tahle úprava navíc opravdu trvá pár minut, já to tíhám za dvě, což se dá i s tím nejubrečenějším miminkem, věřte mi, vím o čem mluvím.

Další podstatné pravidlo pro vzhled je být upravená VŽDY.  To znamená i ráno u snídaně nebo když jdete ven s odpadkama. Je to projev naší sebeúcty, když samy sebe hned ráno upravíme, nemávneme nad sebou rukou a zůstaneme tak celý den. I když jsme doma s dětmi a ven jdeme maximálně na hřiště. Jednak nikdy nevíme, koho potkáme, jednak se na nás dívají naše děti a manželé a hlavně se na sebe díváme my. A když se má člověk rád, neodbyde se. Samozřejmě s mírou!

Další pokračování včetně mých postřehů a tipů může být příště, pokud vás to zajímá. Madame Chic má svůj způsob stravování, vedení domácnosti, chování a tak dále a tak podobně - všechno najdete u autorky na blogu nebo v knize. Je to tak trochu naivistická pohádka pro dospělé, na druhou stranu si nemůžu pomoct, prostě mě to inspiruje.



7 komentářů:

  1. Doufám, že začneš brzy psát víc článků, protože se mi po nich opravdu stýská! O knize jsem ještě neslyšela (na blog kouknu), ale téma je to zajímavé, tím spíš, že jsem nějakou dobu v Paříži taky žila, ale musím říct, že paradoxně mi Francouzi připadají spíše chaotičtí, i když je to takový chaos, ve kterém se vyznají, to já jsem víc systematický člověk. Rozhodně souhlasím s tím, že na uspořádání domácnosti něco bude a co se týká šatníku, taky dělám pravidelné vyhazování toho, co už z nějakého důvodu nenosím a snažím se pracovat s podobnými otázkami, které tady uvádíš, ještě je taky dobré určit si svoji barevnou typologii, a obecně je dobré si ty otázky pokládat už při nakupování :). A zároveň je určitě dobré zaměřit se na nákup kvalitních nadčasových kusů, které v šatníků vydrží ( ideálně navždy :)) Těším se na pokračování!

    OdpovědětVymazat
  2. Miluju, miluju, miluju tvůj blog :) tolik inspirace, námětů k zamyšlení, zábavy...prosím piš dál, více, lépe - ne, lépe už to nejde :) Souzním a souhlasím snad se vším, co jsi napsala :) Těším se netrpělivě na každý další článek, myslím, že si je vytisknu a svážu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak tomuhle říkám komentář roku, udělal mi nesmírnou radost:)!!!

      Vymazat
  3. Opravdu článek na zajímavé téma :-) Když tady zmiňuješ ty vlasy a důležitost střihu, neměla bys tip na dobrou kadeřnici? Za celý život se mi nepoštěstilo, že bych odcházela se střihem, který by byl později snadno upravitelný, vážně je to vždy horší stav než před, vlasy trčí ráno na všechny strany a já musím ráno žehlit a složitě tupírovat a když jsme třeba na dovolené v nějakých polních podmínkách, tak je to děs a můžu potvrdit, že se to na náladě pěkně odráží :-) a právě uznávám tu upravenost za všech okolností a necítím se dobře, když to tak není. A na ten šatník mám v plánu se pořádně vrhnout, zredukovat a dokupovat kvalitní nadčasové oblečky. Těším se na pokračování!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju:) Ano, ano, to znám a moc dobře... S tou kadeřnicí je to těžké - já jsem jako studentka procházela různými pražskými "top" salony, kde potřebovaly "modely" při kurzech, takže jsem si ověřila, že je opravdu rozdíl, když mě stříhá "kurzista" a když to pak po něm dopracovává školitel jako Libor Šula nebo lidi z TonyaGuy... Nicméně nakonec jsem po všech pokusech zakotvila u své místní kadeřnice za 260 za střih (vážně to v praze existuje:), kde jsem v podstatě paradoxně úplně spokojená... Ale takový Libor Šula, pokud potřebuješ jistotu, je 100%...

      Vymazat
  4. Nechala jsem se nalákat a knížku si přečetla. Zezačátku se shovívavým úsměvem, ale pak jsem se začetla a chytla mě... Díky za tip, rozhodla jsem se vyřadit pár věcí ze skříně, které mi sice "byly", ale neslušely mi a necítila jsem se v nich... Těším se na další články...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to mám radost!! Já se taky nejdřív usmívala a trochu jsem tu knihu schovávala před manželem, aby se mi nesmál, ale taky jsem pak právě uznala dost zásadní přínos až jsem o tom musela sem napsat:))

      Vymazat