pátek 4. října 2013

Největší přání

Asi před třemi lety se mě dokumentaristka Olga Špátová zeptala na to, jaké je moje největší přání. Snadná otázka, složitá odpověď. Olga tehdy chtěla natáčet pokračování dokumentární série, se kterou začal její otec, Jan Špáta. Chtěla zjistit, jestli se nějak proměnily hodnoty mladých lidí od dob komunistické totality. Překvapilo mě, jak mě ta otázka zaskočila. Od té doby se takhle ptám já ostatních a zjišťuju, že jsme na tom všichni podobně - ženeme se někam a nevíme kam, protože odpovědět na základní otázku našeho života neumíme. Přitom naše největší přání by měla být naše životní vize, se kterou ráno vstáváme a děláme, více méně, všechny činnosti během dne tak, abychom ji naplňovali... A jaké je vaše největší přání? :)

4 komentáře:

  1. Už pár dní nad tím dumám... a děsí mě, že nevím. Je pravda, že takové největší přání by mělo životu dodat smysl. Jenže co když se to přání potom splní?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě:) docela dost jsem přesně nad tímhle dumala i já a tak jsem napsala celý nový příspěvek:) Jsou to vážně paradoxy, že žijeme a nevíme proč, a zdá se, že to tak má opravdu velká většina lidí... Při tom o většině zcela nepodstatných věcí víme naprosto přesně proč, co a jak...

      Vymazat
  2. Mým největším přáním je, abych se dožil toho, jak budou oba moji kluci velcí, šikovní a samostatní. A já budu moci z tohoto světa odejít s pocitem dobře vykonané práce.
    Zdraví Martin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tuším, že hory dobře vykonané práce máte za sebou už teď:) Takže jste na správné cestě:) (čímž trapně odkazuju na svůj nejnovější příspěvek o cestě ke spokojenosti, který se mi ale prostě pořád motá v hlavě, pardon). Přeju všechno dobré!! Zvlášť, jestli jste ten, co myslím:)

      Vymazat