Dělat věci pořádně.

Baví mě dělat věci pořádně. Právě proto, že většinou to okolnosti neumožňují (a já se z toho nijak nehroutím), ale když je to někdy možné, je to úplná slast. A je to pro mě nové. Opravdu přečíst noviny, nejen přeletět, respektive Respekt:). Důkladně uklidit kuchyň než začnu vařit, a opravdu si vzít zástěru, na kterou nevímproč nikdy nedojde. Opravdu nahlas poděkovat, nejen v duchu. Opravdu se omluvit, nejen sama sobě. Důkladně vyválet těsto, ne jen aby to už hlavně bylo. Uklidit skříň do a dát do ní voňavý pytlíček. Opravdu použít noční krém. Zcela vážně jít včas spát. A napéct perníčky tak, aby stihly do Vánoc změknout. Ne, to není perfekcionismus - ten vidím v tom, když je člověk nervózní, když ty věci nejsou dokonalé. Tohle je pro mě zkušenost řádu, který drží a dává smysl. Tak trochu zen vlastně. Vlastně ne tak trochu, ale úplně:)