pondělí 24. února 2014

Nebloguju.

Protože nespíme. Kvůli malé slečně, která má zcela nepochopitelný spánkový vývoj - jako mimino do tří měsíců spala úžasně, v podstatě celou noc a v okamžiku, kdy jsem si řekla, že to nespaní se nám asi z nějakého důvodu vyhlo a že je to úžasné, se to otočilo. Takže veškerou energii věnuju na zotavení se z nocí, které jsou strašně vyčerpávající. Už na začátku jsem si řekla, že blog nebudu psát na úkor opravdového života, vztahů a své energie. Tak to teď sice dodržuju, jinak to ani nejde, ale někde vzadu mi tam samozřejmě visí nesplěnný úkol - a to jsem přesně nechtěla:) Nevadí. Připadá mi podstatnější si teď ve chvilkách času přečíst něco o dětském spánku, jídle, očkování, Ukrajině nebo trochu dehonestovat šílenství z olympiády, proti které bych nic neměla, kdyby šlo jen o sport, ale jelikož jde o mnohem víc a jsou to věci velmi závažné, nemůžu to ignorovat, ač jen na sociálních sítích v "rozhovorech" s kamarády. Blogosféra bez mých příspěvků zcela jistě vydrží, zatímco moje rodina bez mojí energie dost těžko... Takže volba je jasná, kvalitního čtení je na světě dost:) Mimochodem doporučuju z poslední doby Zázemí od Jany Šrámkové, úžasná kniha, autorka (a mimochodem první dětská láska mého muže:). Jaké čtení nebo blogy doporučujete vy?

8 komentářů:

  1. No o spánku mi ani nemluv. Naší malé bude už rok a je za noc tak čtyřikrát vzhůru. Někdy víc. Nějak jsem si na to už zvykla, ale sama se divím, že funguju:). To je holt úkor kontaktního rodičovství. Asi:). A o očkování? Čteš Strunkovou? Elekovou? Já musela přestat to studovat, pak se mi o očko zdály už i noční můry...
    Teď čtu Mistra Eckharta a K. Tučkovou Vyhnání Gerty Snirch. A doporučuju obě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vim, jsou od sebe podle mě asi o čtrnáct dní:) Taky nespí??!! A jak to zvládá velký skřítek?? NEbudí ho? Nikdy jsem o tom neslyšela a teď to slyším odevšud... Jen nerozumím tomu, proč v té noci tolik srdceryvně pláče, když spí u mě, kojení má kolik chce a přes den v podstatě nepláče... Zuby, hlad, separační úzkost ani nic to nemůžou být... Někd si nejsem jistá, jestli jí něco není, pláče jako o život, než dostane prso a za pět minut znova... Pláče ti taky tak? A díky za tipy! Eckharta mám a průběžně čtu a asi budu celý život:) a Tučkovou zkusim! A ano - Elekovou, strunkovou, člányk z vitalia, od margit slimákové, a pak fořta, strnadelovou a všechny tyhle šlágry, ale moudrá z toho nejsem, a chvílema si říkám proč tohle musíme studovat my - laici, proč mám trávit večery nad medicínskou lietraturou, která mě v podstatě nezajímá, jen nechci ublížit svému dítěti...

      Vymazat
  2. Nemůžu nikde najít Tvůj mail. Jen to, že chceš mít v únoru pěkné vlasy:). Možná špatně hledám. Každopádně napiš prosím na můj. To očko bych s Tebou ráda probrala. A to spaní je u nás asi krapet lepší, jak u Vás...Když dostane prso, tak neřve:-D. Jenže je půl noci přisátá. A moje záda trpí...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Syroovko, to zní jako pakárna s těma vlasama takhle, co? :)) Ale pro ěm to má jistý jasný smysl. No nic, psala jsem ti mail, ale nevím, zda ti nespadl do spamu.... Jak už jsem tady na blogu v diskuzích několikrát v podobných případech psala, zatím nejsem přesvědčená o tom, že je v našem případě dobrý zveřejnit cokoliv, co ukazuje na naše identifikování, takže mailuju zpátky...

      Vymazat
  3. Nevím, co k tomu mám dodat. Jen to, že náš malý Jonášek nespí taky!! Všechny mé 4 děti spaly celou noc. Dcera je vyčerpaná a když mu byly 2 měsíce, plakala a byla na zhroucení. Neustále si vyčítala, že je špatná máma. Měla štěstí, že dosud bydlí u nás a já ji ty nesmyslné myšlenky vyvrátila a vysvětlila, že dělá opravdu vše vzorně, jen má prostě takové dítě. Od svých kolegyní v práci vím, že bohužel děti nespavci jsou a může to trvat i do 3 let. Tatínek malého Jonáška byl údajně stejného ražení. Jinak je ale až hodně čilý a neustále usmátý. Jenže musí mít k tomu ty své kašpárky, kteří se mu věnují. Vydržte s nervem, vím a chápu, jak je to vysilující, ale hlavně že ty děti máte zdravé a až budou mít 18 let, budete je tahat z postele:-))). Pěkné dny oběma Věra

    OdpovědětVymazat
  4. Vydržte! Nám Bertík naštěstí celkem spí, ale taky má někdy své dny (resp. noci), kdy to za moc nestojí. Navíc v noci vyžaduje zásadně tatínka, který musí ležet tak blízko, aby mu Bertík mohl ošahávat nos (co je tohle za úchylku fakt nevím). Mě buď ignoruje nebo ho ještě víc naštvu. Kdybych byla v těhle chvílích víc při smyslech, asi se nebudu cítit jako moc schopná matka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gratuluju k jeho první noci u babičky, to zní jako sen:)

      Vymazat