pondělí 31. března 2014

Projekt vděčnosti - den 30.

Únava. Totální, odrovnávající, že sotva ťukám do klávesnice (a jdu hned spát a omlouvám se všem, kterým nejsem poslední dny schopná odepsat na email). Chtěla bych toho tolik udělat (a napsat), jenže to nejde. Ale je to jen kvůli tomu, že moje malá slečna dneska odpoledne odmítla spinkat, v noci se jako obvykle budí velmi často a dneska vstávala dříve než obvykle (ano, k tomu ještě připočítejme změnu času). Není to únava z nemoci, deprese nebo něčeho strašného, prostě jen z nabitého dne a za to jsem vděčná. Nevím proč, často si vzpomenu na jeden blogový příspěvek Ange vilain, která psala o mamince s holčičkou, které k ní přišly před štědrým dnem na vyšetření a diagnostikovala jim rakovinu. Vždycky si říkám, co asi všichni tihle lidi, co to teď musí řešit (a jsou ještě víc unavení než já), prožívají...

2 komentáře:

  1. Bude líp. Jonášek měl dneska taky řvací a nespací den. Nebyly jste v tom holky samy:-) Věra

    OdpovědětVymazat